„Body image distortion“, ne úplně přesně překládáno jako narušené vnímání těla, je fenomén popisovaný u psychogenních poruch příjmu potravy a dalších onemocnění. Je otázkou, zda je jejich příčinou či spíše projevem. Pohybová aktivita je tradičně chápána jako salutor s mnoha psychologickými benefity včetně pozitivního vlivu na tělesné sebepojetí, v posledních letech však ač se zvyšuje pohybová aktivnost populace, dochází v této oblasti i ke změnách rezultujícím v nežádoucí psychopatologické stavy s ní spojené včetně patologie týkající se právě tělesného sebepojetí. Jednou z možných příčin je odklon od výkonového chápání sportu a pohybové aktivity, která je populací nyní převážně vnímána jako prostředek ke změně tělesné hmotnosti, tělesné kompozice a zvýšení vlastní atraktivity. To souvisí s masovým rozšířením fitness, které vychází původně z kulturistiky. Kromě toho, pravděpodobně díky marketingu některých aktivit a akcí, se extrémně zvýšila popularita vytrvalostních a ultravytrvalostních aktivit, především běhu. Psychogenní poruchy příjmu potravy jsou provázeny obsedantním prováděním těchto aktivit a mění se tak jejich podoba i průběh, setkáváme se s muskulární dysmorfií a závislostí na pohybu ve formách, které mohou závažně dlouhodobě poškodit zdraví či dokonce ohrozit život. Příspěvek přináší analýzu současné situace a popis projevů výše zmíněných poruch, se kterými se mohou lékaři i další odborníci setkávat ve svých praxích.

Narušené vnímání těla v kontextu patologického chování ve vztahu k pohybové a sportovní aktivitě (doc. PhDr. Daniela Stackeová, Ph.D.)