Od hypnoterapie je někdy očekáván zázrak, něco se stane a problémy zmizí. Kdy je vhodné pracovat se symptomy a kdy je nutné se zaměřit na příčiny, kontext, systém a respektovat dynamickou podstatu symptomu?
V průběhu klinické praxe se mi osvědčila kombinace auogenního tréninku a hypnózy. V prvním případě využívám stav hypnózy na podporu nácviku autogennho tréninku.
V druhém případě je důraz kladen na převzetí zodpovědnosti za své zdraví a dodání možnosti sebeovlivnění skrze koncentraci, relaxaci a sugestivní působení autogenního tréninku a hypnóza je zde využívána jako podpůrná s různým načasováním (na začátku, v průběhu nebo na závěr psychoterapie).
Na 4 různých diagnózách (závilosti, posttrauma, poruchy spánku a bleferospasmus) bych ráda ukázala rozdílnost přístupu.
U kazuistiky klienta s dg. blefarospasmus bych ráda demonstrovala i spolupráci s neurologem a psychosomatickým zařízením. Součástí prezentace by byla krátká videoukázka rekce na relaxaci a hypnózu.